Vlevo fáze – vpravo nulák, kdo to neví, ten je č****

… nebo laik. A teď i jedna polo-vyhořelá programátorka.

Syndrom vyhoření se obvykle řeší dlouhou neschopenkou. To by ale znamenalo domácí vězení na spoustu měsíců. Ačkoliv stát ušlechtile umožňuje šestihodinové vycházky, stejně by mi doma jeblo. Zkusila jsem si dva měsíce a nemám pocit, že neschopenka je kdovíjaká výhra. Na podzim to ty dva měsíce ještě šlo – na zahradě bylo po kokot práce – ale teď v zimě?! Můžu chodit leda olizovat rampouchy na stodolu nebo rozjet tipovací soutěž s názvem „Nastartuje můj starý diesel i dnes?“

Zapojování síťového kabelu. Je to docela vopich.

Takže jsem se místo neschopenky rozhodla vyučit řemeslu. Výběr byl jednoduchý. Doma si sama udělám kdeco – výměna dopojovací manžety u WC, výměny těsnění, čištění filtrů, všelijaké drobné kutilské práce. Jedné oblasti se ale bez vzdělání a praxe bojím. ELEKTŘINY. Takže nastal čas to změnit a obohatit profesní portfolio o novou dovednost.

V době vydání tohoto článku už mám za sebou teorii a čeká mě (spolu s dalšími kurzisty) praxe. Budeme montovat kancl na Stodůlkách. Zdravím lidi z KB!

Elektrikařina je sice v základu považovaná za manuální řemeslo, ale zapojení mozku se očekává ve vyšší míře než třeba u zahradničení. Z práce za záhonu si odnesu maximálně šrám na noze od nasraný ostružiny. Ale jak se říká elektřikáři, který nepřemýšlí? Human barbecue. Hehe. Not hehe.

Z omezených dosavadních zkušeností z praxe (zapojování rozvaděče, výměna zásuvky, zapojování světel, relé…) se mi do budoucna zalíbila instalace chytrých domácností. Trochu elektrikařiny, trochu jednoduchého programování a vznikne barák jako ze scifi. Začnu samozřejmě u nás – jen co zařídím rozvody v dílně a garáži.

Cvičné zapojování schodišťového světla – klíčového zařízení, díky kterému si v noci při cestě na wecko nerozbijete tlamu.

Od klasické osmihodinové práce v IT si ale dávám chvíli pauzu. Minimálně než si dodělám kompletní vyhlášku jako OSVČ (nebo než mi dojdou peníze)… Protože člověk, který umí udělat elektroinstalace – pak do nich zapojí PC a něco naprogramuje – ten bude mít do smrti o práci postaráno.

I když čirou náhodou skončí digitální realita, elektřina tu bude pořád. I zombie apokalypsa musí zahrnovat pár rádií a nějakou tu amatérsky splácanou domácí radiostanici. Zvažovali jste někdy, že pokud větší množství zombíků zotročíte jako křečky v kolečku… Může vzniknout taková malá post-apo elektrárna? Případně to udělejte už dnes, jen tomu říkejte fitko. Teď v lednu ideální byznys.

Teď pracuju na kvízové appce s testovými tématy k závěrečné zkoušce pro elektrikáře. Verze pro PC je tady, zkouším na ní „vibe coding“. Zní to zajímavě, ale ve skutečnosti jde jen o nekonečné dohadování s AI. Vy ji úkolujete, ona posílá svoje opravy, úpravy, návrhy… a někdy se zadaří. Čím přesnější prompty, tím lepší výsledek. Uvidím, k čemu se dohrabeme, a jestli mě to bude bavit víc, než práce v IntelliJ Idea.

Konec hlášení. Musím jít spát, abych byla zítra fit – z home office rozvaděč neudělám. Zatím. Když ale odpoledne přijdu domů, mám čistou hlavu… skvělej pocit. Plus díky pravidelnému pohybu jsem zhubla deset kilo. A to se u baby prostě počítá! B-)