Papoušci na scéně
offtopic

Poslední měsíc padám na hubu. Moji papoušci se stůj co stůj rozhodli trtkat a dopracovali to až ke čtyřem mláďatům. Bohužel samice (jak je u tohoto druhu časté) je začala škubat. Prostě je nakrmí a pak se baví tím, že jim vytrhává peříčka jedno po druhém. Takže jsem si zahrála na sociálku a mláďata odebrala. Matka papouščice se sice urazila, ale po prvním jídle na aféru úplně zapomněla a je happy.

Já ale zapomenout nemůžu, protože péče o mláďata je docela masakr. Jídlo vyžadují hlasitě mnohokrát denně, pozdě v noci i brzo ráno. Kadí jako na běžícím páse a když jim ze stříkačky dávám krmení, mermomocí se tlačí ke kaši jen proto, aby ji rozpatlali po mě, po sobě i po sourozencích. Kaše nejde moc dobře z peří dolů, takže vypadají jak čuňata v podstatě nonstop. Ale jsou roztomilí, to zas jo.

Kromě péče o prcky ještě dělám závěrečky v autoškole, daňové přiznání a stěhujeme se do našeho prvního domu, takže kromě malování a přenášení věcí ze dvou bytů do jednoho domu běhám po úřadech kvůli změně trvalého bydliště. Do toho řeším papírování kolem stavby studny, ČOV, poctivě pracuju… a vytvořila jsem bratranci firemní web (včetně textů a obrázků). Není to profesionální práce, jen WordPress – ale zas je to zadarmo, což je pro začínající firmu sympatická cena. Všechno mě baví, zvlášť ten web. Ale je toho moc najednou! Ještě pár týdnů a těch kruhů pod očima se nezbavím už nikdy.

Naštěstí většina povinností skončí v půlce dubna, takže se konečně vrátím k psaní. Za ty dva měsíce „nestíhání“ mám nasyslenou slušnou zásobu námětů. Tak si užijte začátek jara a vidíme se v dubnu!

PS: Papoušci nejsou na kšeft. Ručně dokrmuji jen proto, že samice (přes veškerou snahu v podobě správného krmení a mega klece) prostě nedělá, co má. Nemohu ji nechat je oškubávat, krváceli by a mohlo by se to zanítit. Mláďata půjdou do dobrých rukou pouze za náklady s nimi spojené (kaše, ohřívačka, zdravotnické pomůcky).