Indové v IT: „Hello frnds, 10q for visiting my website!“

Indové v IT:
„Hello frnds, 10q for visiting my website!“

Dear Sir/Madam,
today I am very much happy for writing this article on great Indian IT people. As all are knowing, India is being number one exporter of software engineers and tech supports, which is making whole world very much impressed. 10x 4 ur support!

Jestli jste to četli s indickým přízvukem, vítejte v klubu. Já jsem zkoumáním indické IT kultury strávila za posledních 14 dní tolik večerů, že si v práci s přízvukem čtu i zadání v Jiře, protože jediní Indové, kterého jsem znala, se jmenovali Rajesh a Xavier. Pokecala jsem si na LinkedIn s fullstack vývojářem Pankajem Kumarem M. z New Delhi a náborářkou Shrutikou, podívala jsem se na videa typu „A Day In The Life of An Indian Software Engineer Intern“ a prošla jsem asi bambilion příspěvků na fórech s indickými diskutujícími. Viděla jsem i pár fotek z indického MHD – ale fakt jen pár, protože jsem po jejich shlédnutí měla nutkavý pocit si stále mýt ruce, tak jsem toho nechala.

Proč je v IT tolik Indů?

„A co malej? Kdy máte termín? A bude to právník, doktor, inženýr nebo potrat?
V Česku vtip, v Indii jen lehké přehánění. Indickým rodičům totiž záleží na kariéře vlastních dětí velmi, velmi nezdravým způsobem. Indové se množí stejně jako investice, viry, drby a dezinformace – tedy exponenciálně. To vede k obrovskému množství ambiciózních žen a mužů, kteří své potomky neméně ambiciózně nutí do lukrativních oborů, ke kterým IT patří.

Vysvětlení z první ruky:
„Indian here. In Indian society, try telling your parents that you want to be something other than an engineer/doctor/MBA/lawyer, and „enjoy“ the hell that will be rained on you. Combine that with over 1.5 billion Indian/Indian-origin people all over the world, you will see a ton of Indian techies and Indian doctors all over.“

Nelze se jim ale vůbec divit. Narodit se v zemi, kde průměrný Evropan umře na choleru deset minut po první svačině z automatu na letišti v Bangalore, není zrovna výhra v loterii. Vědí to i Indové a proto se věnují oborům, které jim to utrpení alespoň trochu ulehčí a často i umožní se z Indie odstěhovat. Třeba do Spojených států se člověk dostane snáz, pokud je doktor nebo programátor. Slovy indického kodéra:

„Now coming back to political reason. In US, If you belong to STEM (science, technology, engineering and maths) you get a small edge in getting Visa. It is much more harder for guy who is a chef or stand up comic to get Visa than someone who has great experience in tech.“

V Indii je mnoho kontrastů. Některé firmy, většinou ve velkých městech, jsou hezké čisté open-space kanceláře. Jinde vývojář pracuje ve špinavé místnosti ve 35 stupních Celsia s notebookem na kolenou a švábem zakousnutým v zadku. Oficiální pracovní doba je sice daná zákonem, ale ten spousta zaměstnavatelů ignoruje. Je tak vysoká konkurence, že protestujícího rebela lze lehce nahradit, takže zejména začátečníky tvrdý pracovní režim inspirovaný Čínou nemine.

Platy ve vývoji

V Indii je IT vstupenka k lepšímu životu a proto ji každý chce (méně či více dobrovolně) využít. Pro představu o platech našich indických protějšků jsem našla cca 5 měsíců starou diskuzi na Redditu. Platy mají menší, ale zas ne o tolik, o kolik jsem si představovala.

Uživatel s 0–1 rokem zkušeností uvádí plat 9 lakhů ročně (900 000 INR), což odpovídá přibližně 270 000 Kč ročně nebo 22 500 Kč měsíčně. Jiný uživatel s 2 lety praxe uvádí plat 11 lakhů ročně (1 100 000 INR), tedy asi 330 000 Kč ročně nebo 27 500 Kč měsíčně. Po přechodu do větší produktově orientované společnosti se jeho plat zvýšil na 19,6 lakhů ročně (1 960 000 INR), což je přibližně 588 000 Kč ročně nebo 49 000 Kč měsíčně.

Konkurence na tamním trhu je vysoká. To tlačí dolů odměny za práci, takže Indie se v minulém desetiletí stala oblíbeným, levným zdrojem pracovní síly. Z 49k na měsíc se dá vyžít i u nás, a po dvou letech v IT to není tak špatné – ještě ke všemu v zemi, kde jsou náklady na život nižší. Jenže Indové často odpracují třeba o třetinu více (zdarma), takže reálná odměna na hodinu se hooodně smrskává. Ale zas… ne všude.

Je fakt těžký napsat obecný článek o tak komplikovaném tématu -.-

Proč mají Indové horší pověst?

Když jsem se na to téma bavila s Pankajem, říkal, že velmi levní jsou obvykle ti špatní vývojáři. Zahraniční společnosti, které outsourcují do Indie, si prý obvykle najmou tu nejlevnější možnou firmu, které uvěří jakékoliv sliby, a pak jsou hrozně překvapení, že zaplatili zálohu a nedostali téměř nic. Ale už neřeknou, že je špatná ta firma. Řeknou, že špatní jsou Indové.

Ale pověst to není úplně neoprávněná, na tom se v diskuzních fórech shodují i sami Indové. Programátory často dělají lidé, které ta práce vůbec nezajímá. U nich je totiž vývoj jen obyčejná práce od-do, pouze lépe placená.

Zajímavý poznatek: V Indii je oficiální pracovní doba 9 hodin, nikoliv 8. K tomu přičtěte ještě dvakrát 2 hodiny tam i zpět za dojíždění. Pokud zaměstnanec nemá takové podmínky (domácí či smluvní), aby pracoval z domova, zabere mu čtyři hodiny denně jen cesta.

S horší pověstí indických vývojářů nesouhlasí třeba náborářka Shrutika. Pracuje v oboru devět let a dělá pro renomované firmy. Upozorňovala, že Indů je hodně, a proto je hodně i špatných indických vývojářů, ale nemyslí si, že by šlo o výrazně vyšší procentuální poměr. V podstatě se shodla s Pankajem, že jde o nezaslouženou pověst způsobenou extrémně levnými indickými firmami, které se zaměřují na zahraniční trh a rozhodně nemají v plánu jakékoliv sliby dodržet, jen získat zálohu a jít dál. Je to úplně ta samá situace, jako když se nepřizpůsobiví cikáni* jeden čas hromadně stěhovali do Kanady a my Češi jsme pak byli souzeni jako národ podle nich.

*Aby nevznikly nějaké rasistické otazníky – já rozlišuju Romy (slušní pracující lidé, stejní jako já) a cikány (neslušné nepracující tlupy z vybydlených paneláků). Tyto dvě skupiny spolu mají společné pouze vzdálené předky.

Hromadné nábory

Další důvody mohou být systémové. Některá velká recruiterská centra pořádají hromadné netříděné nábory, zaměstnance proškolí na teorii a prohlásí je softwarovými vývojáři, aniž by měli jakoukoliv praxi.

Let me be clear – “Not all Indian Developers are bad”. The reason why quality of engineers at Infy, Wipro, TCS etc. is so bad is because of their recruitment process. They recruit engineers from various colleges like herd of sheeps and call it mass recruitment. Irrespective of the his specialisation (Mechanical, Electronics or Chemical etc.). Students practice code for a day and so go for interview and unfortunately many get recruited. Then there is one year of Training. After training these engineers get into software development. Imagine a student who never wrote a line of code in his entire life suddenly has become a developer. Indian college and companies need to change how they recruit students.

Pokud vybíráte indickou společnost pro outsourcing, buďte pečliví, prověřujte recenze a nenechte se nalákat na nesmyslně nízkou cenu – radí sami Indové.

Co se tak v indickém vývoji může stát?

„Šikovní programátoři často záměrně natahují odevzdání hotového kódu, aby ve volném čase mohli chatovat nebo koukat na Netflix. Nedostanou žádné ocenění, že to stihli dřív nebo včas. Dostanou jen další práci.“
– vývojář

„Jeden indický IT inženýr mi prodal kód za směšnou cenu, který už dříve vytvořil pro jiného klienta (a který klient vlastnil). Později jsem zjistil, že identický kód prodal i dalšímu klientovi. Měl nulový respekt k autorským právům i smlouvám. Chtěl jen peníze. Nakonec z toho byl velký právní problém. Noční můra.“
– zákazník

„Pokud jste projektový manažer, programátor nebo tester, nemáte žádný sociální, rodinný ani milostný život. Pracujete i o víkendech s nadějí, že příští týden budete mít volno… ale ten týden nikdy nepřijde.“
– vývojářka

„Firmy vydělávají obrovské peníze na práci programátorů, ale programátorům platí směšně málo. Na každý dolar, který firma vydělá, připadne programátorovi průměrně jen 0,20 paise (100 paise = 1 rupie, 1 USD = 87,79 INR).“
– vývojářka

„I really want to give advice that even employees get work from home (remote work) but after working hours there should not be any office calls or work. No calls after working hours.“
– náborářka

Ženy v indickém IT

Co jsem pochopila od Shrutiky, je to podobné, jako u nás v Česku. Pro ženu je trochu náročnější se do oboru dostat či rekvalifikovat (neplatí pro mladé generace typu GENZ) a udržet se tam – zejména kvůli mateřství. Také mají organizace typu naší české Czechitas, které se snaží do oboru dostat více žen. Čím renomovanější firma, tím spíš ji nezajímá váš původ, náboženství, pohlaví ani národnost. Zajímají je jen dovednosti, ale výkřiky jako „ženy nemají na IT mozek“ se ve veřejném prostoru prý vyskytují také, ale obvykle ne od profesionálů.

Indická angličtina – Hinglish

Angličtina v indickém podání je poměrně legendární. Víte, že mluvit indickou angličtinou lze tak, že všechna „T“ v anglické větě přečtete jako „D“? Že vám na linkáči píše Ind, poznáte naprosto jednoduše už z oslovení. Používají DEAR, SIR, FRIEND nebo MADAM a jsou extrémně zdvořilí – a to i v případě, že se vás snaží poslat do p*dele.

Ve firmě mého známého používají frázi „I GOT DEARED“ exkluzivně pro situace, kdy je nějaký Ind totálně vyfakuje, ale nezapomene u toho zdvořile používat oslovení My dear. Tímto zdravím Kapitána.

Indové taky rádi šetří čas. Třeba tak, že nenapíšou samohlásky…

✅ „Gud mrng team, lets rock today!“ (Good morning team, let’s rock today!)
✅ „Dear frnds, plz chk dis task“ (Dear friends, please check this task.)

… nebo místo slov používají čísla.

✅ „10x 4 ur support!“ (Thanks for your support!)
✅ „Gr8 work, bro, keep it up!“ (Great work, brother, keep it up!)

Matoucí situace v komunikaci mohou vyvolat anglická slova, která mají s jejich původním významem jen málo společného, pokud je použije Ind. Vybrala jsem čtyři indianismy.

PASS OUT – náhrada za graduate. Původní význam je omdlít.
REVERT BACK – to znamená reply. Prostě odpověz.
WOULD BE – tímto Indové označují snoubence/snoubenku. V angličtině je to něco jako by bylo.
RUBBER – pro Indy guma na gumování textu. V angličtině se tak ale označuje kondom.

Bonusové páté slovo je můj oblíbený výraz pro podvodníka: CHEATERCOCK. Ne, nemá to s podvody ve vztahu nic společného, jde jen o podvádění při zkoušce, cheatování při hře apod.

Závěrem
Že jsem šťastná za život v Česku, kde máme relativně snesitelné teploty, a za pražskou MHD, která občas sice smrdí jako indická, ale aspoň používá dveře, takže z ní cestující nevypadávají ven.

Citace jsou původní a zahrnují individuální pohled pisatelů. Nemusí tedy zapadat do obecného průměru. Informace si zároveň mohou protiřečit, hlavně finanční údaje a pracovní režim. To je dáno tím, že každý Ind, který se vyjádřil, měl jiné pracovní zkušenosti, odlišné zázemí i rozdílný sociální status. Indický tech průmysl nejde úplně dobře generalizovat, je pestrý a panují obrovské rozdíly jak na venkově, tak ve městech.

Shrutika vám, čtenářům, vzkazuje:
„Indové nejsou špatní. Jsou dobří. Promluvte si s námi s láskou a uvidíte, kolik na oplátku dostanete 🙂 „