FAQ: Nejčastější otázky na programátory

Když jsem nepracovala v IT, vyznávala jsem koncept univerzálního ajťáka. Nebylo mi jasné, proč někteří přátelé na určité dotazy reagovali otráveným výrazem a odříkáním nějaké naučené fráze. Později jsem pochopila a sesbírala nejčastější otázky, které dostávám. Roztřídila jsem si je do jednotlivých kategorií.

Článek sepisuju proto, abych ho mohla dát přečíst lidem mimo obor, kteří jsou zvědaví na práci vývojáře. To v mém případě znamená hlavně rodinu a známé. Případně jej můžete takto použít i vy, pokud se najdete Jsem svolná ho i postupně aktualizovat o vaše otázky a odpovědi. Stačí napsat.

OTÁZKA: „Vytvoříš mi appku? Mám skvělý nápad za miliony. Tutovka. Dal bych ti podíl ze zisku.“
VYSVĚTLENÍ: Jednoduchá appka napsaná na zelené louce by mi při současném plném úvazku a všeobecných povinnostech (uvařit si, vyspat apod.) zabrala 1-3 měsíce. Vývoj pro iOS a Android se navíc může lišit, takže má-li aplikace fungovat na obou operačních systémech, je třeba počet měsíců navýšit.

Co je k vývoji potřeba?

Vzdát se volného času.
Detailně promyslet všechny nezbytné funkce, zabezpečení, technologie.
Navrhnout dobrý design a přívětivé intuitivní ovládání.
Programování samotné.
Testování na všech druzích zařízení.
Domluva s Google Play a Apple Store, aby výsledek nabídly ke stažení.
Marketing a propagace. Jak chcete vydělat miliony, když o přelomovém nápadu nikdo neví?
Podpora. Jakmile ji naprogramuji, do omrzení za mnou budete chodit, že chcete upravit tohle, přidat tamto, změnit barvu, font…

Celé plány obvykle padají ve chvíli, kdy si potenciální milionář uvědomí, že jeho tutovka zas není tak tutová, neboť obnáší i aktivitu a – nedejbože – i prvotní investice. Ovšem pokud jde o něco skutečně jednoduchého a nekomerčního, většina popsaných úkonů není nutná a zkušený profík to teoreticky zvládne za víkend. Pokud vás má fakt hodně rád.

PS: Když někdo hodně otravuje, zeptám se, proč si nevezme půjčku na profíka, když je to tutovka za miliony.

OTÁZKA: „Vytvoříš mi web? A nemůžeš to udělat zadarmo? Vždyť tě to nic nestojí.“
VYSVĚTLENÍ: Až na pár detailů stejný případ, jako předchozí. Padá sice Google Play a Apple Store, ale přibývá minimálně placení hostingu, domény, pečlivá optimalizace pro všechna cílová zařízení. Nedejbože, pokud chcete eshop. Dále texty, obrázky… ne každý vývojář je zároveň copywriter a grafik. Jsou platformy (třeba právě WordPress), kde je tvorba jednoduchá, ale ani s WP nejde vykouzlit kompletní zázrak za jeden večer.

Dělám web teď pro bratrance, a aby byl doopravdy hezký, bude to minimálně 100 hodin strávených vytvářením rozložení a prvků, generováním grafiky, upravováním obrázku, psaní textů… Počítám do odhadu i grafiku, copywriting a PR články. Prostě tip top!

OTÁZKA: „Můžeš hacknout jeden Facebook profil?“
VYSVĚTLENÍ: Nikdo nebude riskovat kariéru a dobré jméno kvůli vaší osobní pomstě. Navíc vývojář není hacker, jsou to dva odlišné obory. Psychiatr také neprovede kardiochirurgickou operaci. Místo svádění programátorů na temnou stranu síly raději googlete a prošmejděte dark web, s trochou snažení (a angličtiny) uspějete. Čímž neříkám, že to žádný ajťák neudělá. Já to jen beru podle sebe. Zločiny nepáchám. A kdybych páchala, nepíšu o nich.

OTÁZKA: „Smažeš v databázi moji hypotéku?“
VYSVĚTLENÍ: Ne, běžný zaměstnanec finanční instituce tuto možnost nemá. Ani vysoko postavený zaměstnanec banky tuto možnost nemá. Přestaňte se ptát. Prosím. PROSÍM.

OTÁZKA: „Ty stejně všechno jenom kopíruješ, ne?“
VYSVĚTLENÍ: Je pravda, že často není nutné z hlavy vymýšlet kód. Používám úseky, které napsal někdo jiný, a pokud se nehodí, vytvořím své. Proč znovu objevovat Ameriku? Zaměstnavatel by mě zastřelil, kdybych si tvrdohlavě všechno psala sama. Stálo by to spoustu času a tedy i peněz. Denní odměna vývojáře je drahá sranda na to, aby nesměl zkopírovat jediný řádek kódu. Klíčové totiž není kód napsat, ale vědět, jak ho poupravit a kam výsledek vložit.

Elegantní vysvětlení pro úplně nezkušené:
„Když vaříš oběd a použiješ mrkev, kterou si sama nevypěstovala – znamená to, že uvařené jídlo není tvoje?“
„Programování je jako vaření. Máš spoustu surovin, ale jestli z nich připravíš výborné jídlo je pouze o tvých schopnostech a zkušenostech.“

OTÁZKA: „Opravíš mi tiskárnu/notebook/mobil?“
VYSVĚTLENÍ: Profláklé, otravné, časté a legrační. Vypozorovala jsem, že každý programátor reaguje trochu jinak. Já osobně tazateli s trochou rezignace vysvětlím, že sice nejsem úplně tenhle typ ajťáka, ale že to zkusím.

Pokud máte například pomalý notebook potřebujete nejlépe IT technika nebo Správce systému. Ale zeptat se jakéhokoliv jiného „ajťáka“ vůbec není špatná myšlenka. Máte vysokou šanci na úspěch, protože je pravděpodobné, že se o svůj klíčový pracovní nástroj dovede postarat – a tedy i o váš. Případně vás alespoň někam nasměruje. Anebo hodí mrzutou hubu a odešle vás k placenému specialistovi. Držím palce 😀

Osobně pomohu, pokud to umím. Beru to jako příležitost k osvětě o specializacích v IT.

OTÁZKA: „To jako ajťák bereš hodně, co?“
VYSVĚTLENÍ: IT není synonymum pro neomezené množství peněz. Rozepsala jsem se o tomto stereotypu podrobněji na Seznam Médium. Osobně nemám negativní pocity kolem debaty o mzdě, transparentnost je fajn. Vadí mi ale následky, které to občas přinese, když se částky chytnou závistivci.

Ze života:

Zažila jsem známé se stejně mizernou prací, jako jsem měla kdysi já. Pobaveně mě shazovali, když jsem seděla doma a učila se – místo společného chlastání v hospodě. Stejně se prý nikam nedostanu, tak proč si aspoň neužít, dokud jsme mladí. Když jsem po pár měsících do nové práce skutečně nastoupila, a po cca dvou letech intenzivního sebevzdělávání začala mít i hezké peníze a home office, rétoriku změnili. My vývojáři to prý máme snadné, protože dostáváme spoustu peněz za sezení doma a oni – jediní poctivě pracující – musí tvrdě makat a spinkání do osmi ráno si nemohou dovolit. Prý by se také chtěli mít tak dobře, jako já. Chytří byli, logické myšlení měli, tak proč ne? Když jsem ale nabídla pomoc, spustila se tiráda výmluv a nechuť opustit sice špatný, ale známý zaprděný píseček.

Nevadí mi, že si kdokoliv zvolí skromný život v práci, která je nebaví. I tady lze najít štěstí. Co mě ale rozčiluje je situace, kdy se ve mě lidé snaží vyvolat pocit viny za to, že se mám lépe.

Závěrem chci dát vědět, že frekvence publikování nových článků se na čas sníží. Už je nebudu sypat několikrát týdně. Píšu knížku! 🙂

Ať se daří!