ze života dev_ky

Seriál Role v IT: HR

Human resources / Lidské zdroje

HR v IT je velmi specifická disciplína. Vyzpovídala jsem pro potřeby článku čtyři ochotné profesionály, tři přímo z IT a jednoho mimo něj. Veškeré informace v článku mám od nich.

HR – Péče

Typická věta: Kolegyně uvedla, že nejčastěji slyší „Pozor, Martina jde!!“

Co dělá: Překvapivě – pečuje o zaměstnance. Denně odpovídá na všetečné dotazy, jejichž odpovědí je plný intranet, ale ona je hodná a trpělivě téma vysvětlí, odkaz pošle, dušičku polituje, na kafíčko s vámi půjde. Čerstvé zaměstnance provede labyrintem zasedaček a vysvětlí, co který papír ve smlouvě znamená, protože je kromě účetní jsou na HR asi jediní, kdo v tom má skutečný přehled.

IT zaměstnanci jsou prý specifičtí v tom, že sice výborně komunikují v profesní rovině, ale když přijde osobní problém, například s kolegou, tvrdošíjně mlčí a snaží se ho vyřešit sami. Svému okolí nabulíkují, že se vůůůůbec nic neděje a za měsíc BUM, naštvaní přijdou s výpovědí a péče se nestačí divit.

Péče je pro ajťáky taková pracovní maminka. Tajíte před ní, že jste se poprali s bráchou, ale jakmile ale dojde na nejhorší, cupitáte nechat se utěšit… Ale pozor! Všechno není tak růžové, protože péče zároveň přijímá žádosti o nápravu, doručené pod hlavičkou žalování. Takže oddělit skutečný problém od soukromého vyřizování účtů je oříšek vyžadující emocionální inteligenci soudkyně Barbary.

PŘÍKLAD Z PRAXE

Personální spolu s manažery řešila požadavek vývojáře na tarif s neomezenými daty. Důvodem byla nesmírně závažná situace u zaměstnance doma: Jeho domácí wifi nedosáhla k bazénu. Musel tak při práci frčet na datech, což kvůli častému přečerpání znamenalo nepříjemné doplatky.

Návrh grafiky na dveře HR. Fotila jsem to na táboře, kde jsem dělala kuchařku,
ale využitelnost pravidla je poměrně široká a do korporátu jej mohu vřele doporučit.

HR – Nábor v IT

Typická věta: „Potřebujeme vývojáře a včera bylo pozdě.“

Co dělá: Ráno na poradě vysvětluje nabručené šéfce, že lidi jsou buď zkušení nebo levní. Pokud pracuje na IČO v agentuře, pravděpodobně hodiny a hodiny houževnatě bombarduje inbox seniorních odborníků s nabídkou práce. Oni ji stejně houževnatě ignorují. Ona se ale nevzdává! Pokud tradiční platformy nestačí, hledá se i na seznamkách. KPI si nevybírá.
Na jiném místě v republice její kolegyně z interního HR listuje mezi životopisy kandidátů na pozici juniorního testera a přemýšlí, kde se vzalo tolik absolventů rekvalifikačních kurzů. A kdo jim sakra řekl, že nástupní plat je sedmdesát tisíc, full remote a služební kára.

Ti nejlepší se do práce snaží zapojit studium technických základů, protože je vážně blbý chtít čtyři roky zkušeností s technologií, která vyšla minulý rok. Někteří kandidáti umí být velmi povýšení a arogantní a naopak někteří náboráři jsou schopni tvrdit, že firma má backend v HTML. Pokud to generalizujeme, ani jedna strana barikády nemá druhé co vyčítat.

PŘÍKLAD Z PRAXE

  • Na kandidáta uprostřed pohovoru spadla kočka.
  • Přítel kandidátky vyšel nahatý z koupelny.
  • Místo životopisu přišel letáček o hemeroidech.
  • Kandidátka se připojila z práce za pokladnou. Během pohovoru musela jít obsluhovat a už se nevrátila. 
  • Kandidátka byla při osobním pohovoru namol, takže jsme setkání ukončili předčasně. Při odchodu se netrefila do dveří a narazila do skleněné stěny vedle.

Bonus:
Offtopic perly

Historky od kamarádky, která pracovala 4 roky na HR v nejmenovaném velkoskladu. Zaměstnanci tu kradli ve velkém – jakože fakt ve velkém. Protože jednou zmizel i celý kamion! Příhod má v rukávu spoustu, ale 90% je kvůli mlčenlivosti nepublikovatelných. Dvě jsem ale vyžebrala.

PALEC

„V kanclu jsme po pracovní době slavili Halloween. Jen pokec a kostýmy, žádný alkohol. Najednou nám z odpolední směny volali, jestli tam ještě jsme – že někdo na hale přišel o palec. A co hůř – amputát někam zapadl a není k nalezení. Samozřejmě napoprvé jsme předpokládali, že je to prdel. Uvěřili jsme až když přišel příkaz vedení, že máme vyhlásit na halu, že se hledá palec. Zraněný pán na ošetřovně už začal omdlévat a chybějící kousek furt nikde. Sestra musela přesvědčit zraněného, aby odjel do nemocnice a nečekal na nalezení. Těsně po odjezdu sanitky se palec našel. Zachladili ho a poslali taxíkem do nemocnice za majitelem. Taxikář nás podezříval, že si z něj střílíme, ale nakonec speciální balíček ochotně doručil. Na HR jsme kromě papírování o úrazu ten den ještě řešili, kolik procent těla zaměstnance potřebujete vézt, aby to podle směrnic byla služební jízda. Jestli jste zvědaví – prst zachránili a taxík firma bez keců zaplatila.“

Podrobnější verzi příběhu najdete na Seznam Médium.

KRÁDEŽ

„U nás se kradlo v podstatě nonstop. Erotické pomůcky, iPhony nacpané do řitě, SD karty v ponožkách… klasika, velkosklad. Jako zástupce HR jsem chodila na bránu vyřizovat tyto incidenty papírově. Jednou sekuritka zas volala, ať dojdu. Seběhla jsem s formulářem a vidím kolegu Nguyena, jak se hádá se zlodějem, že si kradené zboží nacpal do trenek. Policie se obvykle volala až když byl o krádeži důkaz. Týpek ale pořád tvrdil, že je nevinný. Navíc odmítal kradené zboží z trenek vydat, takže došlo na kontrolu v kabince – tzn. podezřelý se vysvlékl donaha pod dozorem svědka ze security. Nguyen po kontrole vylezl z kabinky rudý až za ušima a omluvně mumlal, že ten nacpaný rozkrok nebyl od krádeže, ale od přírody, a že tohle fakt ještě neviděl. Neprávem obviněný nešťastník se poté stal hvězdou haly a na HR nám chodily dotazy na jeho telefonní číslo.“

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho na sociálních sítích!