TESTER / TESTERKA

Předchozí anketa dopadla až na výjimky pro zvýrazňování. Přesto chci vyhovět čtenářům volajícím po opačném přístupu. Vymyslím způsob, jak vyhovět i vám, prosím o trpělivost.

TESTER – manuální

Typická věta: „Ano, zkoušel jsem to dvakrát… ano, je to bug… ano, četl jsem analýzu… ne, nedělá to, co má… ano jsem si jistý…“

Co dělá: Tester je v podstatě profesionální svědek katastrof. Jeho denní chleba je reportovat, jak moc vývojáři zase zmršili zadání. Navíc je za tu zlomyslnost placen. Dream job? Ani náhodou. Vrátit vývojáři práci je náročnější než dokazování zločinu protřelému recidivistovi. Kroutí se, vymlouvají, předstírají tyfus a různé jiné kreativní neduhy.

Diplomacie testerů by měla být předmětem na vysoké škole, protože přesvědčit vývojáře, že něco opravdu nefunguje, je jako donutit zloděje vrátit ukradené kolo – a ještě se u toho mile usmát.

Manuální tester je zároveň jedna z nejméně technicky náročných pozic v oboru. Takový entry level do IT.
Zkuste se nějakého testera zeptat, kam se chce kariérně posunout. Manuální testing to ve většině případů nebude.

Ovšem menšina věrná své specializaci se po letech stává uznávanými seniory a důležitými týmovými držáky.

PŘÍKLAD Z PRAXE č. 1

Můj známý tester v bývalé práci před mnoha lety narazil na pdfko, které pojmenovali Destruktor. Mělo přes 80 mega a načítalo se kolem 40 minut a naprosto počítač zmrazilo – celá firma navíc měla absolutně zastaralou techniku, takže Destruktor tím pádem disponoval zcela mimořádným damage potenciálem.

Bavil se tím, že ho posílal různým lidem, a se škodolibým pochechtáváním stopoval, za jak dlouho mu přijdou vynadat. Půvabně kolegiální na celé situaci bylo, že oběti Destruktora jeho zákeřnost spiklenecky tajili a vesele ho posílali dalším nebožákům.

Stvoření Destruktora je dodnes záhadou.

PŘÍKLAD Z PRAXE č. 2

Za všechno nemohou jen vývojáři. Kolegyně jednou testovala plnění položek a opakovaně ticket reklamovala, protože kód plnil leda kulový.

Vývojáři nešťastní, poslušní, snažili se přijít na důvod.

Ten nakonec objevila sama kolegyně – dívala se na jiné záznamy. Noční aktualizace jí totiž rozházela filtrování, což v před-releasovém frmolu absolutně nezaregistrovala.

Tester – automatizér

Typická věta: „Jo, vím, jak to má fungovat… ale zaráží mě, že se na to ptáš zrovna ty, když si to psal.“

Co dělá: Ač s tím mnoho lidí nesouhlasí, automatizér je takový hybrid mezi manuálním testerem a vývojářem.

Dělá to samé, co jeho manuální kolega – jen si na to napíše program. Proč by měl proklikat appku sám třikrát, když to může udělat program stokrát a on si mezitím vypije kávu? Automatizované testy kolikrát trvají déle, než samotný vývoj – ještě více času však ušetří.

Prekérka v životě testerů je deadline. Ne, že by termín nestíhali oni. Vývojáři jsou vinni. Šperkují kód čtrnáct dní jak malej Picasso svou nejmilejší bábovičku a práci testerům laskavě předají až v pátek odpoledne s tím, že v pondělí v jedenáct se bezpodmínečně musí nasadit do produkce. To všechno s nevinným obličejíkem a slovy „To stihnete v pohodě, žejo?“
Že automaty poběží šest hodin a chudák tester je musí pohlídat, sepsat reporty a předat konkrétním viníkům, blahosklonně ignorují.

PŘÍKLAD Z PRAXE č. 1

Ne vždycky jsou automaty výhra. Všichni nejspíš známe pražskou firmu, která přijímá na manuály v podstatě každého, kdo umí klikat myší. Prošla by i opička, co umí aportovat banány. Jednou do této společnosti nastoupil šikovný manuální tester, který náhodou ovládal i automaty. Nad rámec pracovní smlouvy testy zautomatizoval. Ve finále nebylo potřeba deset lidí, ale jen pár automatizovaných testů. Své řešení firmě nabídl. Výsledek? Vypráskali ho na dlažbu. Za každého z testerů na tomto projektu totiž brali peníze – typický bodyshopping. Kdyby zákazník zjistil, že nepotřebuje platit deset manuálů, ale jen jednoho automatizéra, firma by na ušlém zisku hrozně prodělala. A kolega musel pryč – co kdyby to zákazníkovi vyzvonil.