Důležitost papoušků ve vývoji softwaru
Slíbený článek o papoušcích. Moc děkuji za všechny odběry.



Oficiálně jsou papoušci příslušníci řádu Psittaciformes. Mezi jejich typické znaky patří pestré peří, hákovitě zahnutý zobák a vysoká inteligence. Neoficiálně se jedná o roztomilé prevíty, kteří svůj důvtip využívají k následujícím činnostem.
- Vytočení majitele.
- Získání zrní.
- Získání pozornosti.
- Vytočení majitele za účelem získání zrní nebo pozornosti.


Debugging papouškem
Programátorský papoušek je v podstatě verze programátorské debuggovací kachničky. Živá verze se liší jen schopností vyrobit na klávesnici hovno jak cyp během 4 sekund. A k čemu je to dobré?
Stávalo se mi, že jsem byla naprosto zaseklá v kódu. Přirozený problém pro juniory, přirozený problém pro seniory. Ovšem elegance řešení je diametrálně odlišná. My, začátečníci (na pokraji šestého nervového zhroucení ten den) prosíme o záchranu. Senioři žádají odbornou konzultaci.
Obojí však zahrnuje nutnost popsat svůj problém nahlas. Vy-slo-vit-ho. A právě ta trocha orálně-vokálního tělocviku stačí mozku na to, aby sepnul. Dotazovaná oběť, hrubě vytrhnuta ze soustředění, si tak vyslechne vaše nářky – a hned na to oznámení, že už víte co s tím. Následně je se slovy díků opuštěna, aniž by dostala šanci promluvit.
Aktuálně své logické šotky konzultuji s kolegy až poté, co selže metoda pověz to papouškovi.
Žlutá programátorská kachnička si díky nim ve vaně užívá zaslouženého důchodu.


Papoušci jako online celebrita
V remote světe je občas nuda, takže sem tam vezmu papoušky na meeting s kolegy. Jsou vizuálně atraktivnější, než můj ospalý ksicht po ránu. Někdy jsem ovšem k zapojení papoušků do vývojového týmu sprostě donucena. Vokálním vydíráním.
Pokud Orískovi (ten červený) není vyhověno při žádosti o účast na konzultaci nové systémové analýzy, vezme do zobáku kovovou misku a tříská s ní o mříže klece s takovým zápalem, že by se za něj nestyděli ani recidivisté na Míráku. Případně neúnavně pičuje jak chorá vrána. Přestane až ve chvíli, kdy je mu dovoleno posadit se na rameno a dozorovat nad průběhem hovoru.

Pravidelný reset mozku
Naprosto elementární věc. Při intenzivním soustředění si mozek a oči občas potřebují odpočinout. Fakt, nekecám. Odpálíte si závity a stejně nic nevymyslíte. Radši si odfrkněte nad nějakou jednoduchou aktivitou.
Já se resetuju papouškem. Nejochotnější spolupracovat je v tomhle směru Čikouška. Zahrabe se mi do vlasů a je spokojená. Takhle vydrží celý večer. Mimochodem fotky jsou z psaní tohoto článku.

Prohřešky papoušků ke dni 12.10.2024
- překousání kabelu sluchátek (3krát)
- vyklovnutí kláves (4krát)
- pokálení notebooku (18krát)
- vyděšení kolegů vřísknutím do mikrofonu (2krát)
- můj pozdní příchod do kanclu kvůli neochotě vrátit se do klece (2krát)
- vyrušování při online schůzce (36krát)
Plus jednou mi Čika ukradla takový ten USB blbinec od bezdrátové myši, co se strká do notebooku. Vylétla s ním na vysokou skříň a čekala, až si vezmu židli a vylezu za ní. Vzápětí přelétla na jinou skříň. Proces se opakoval několikrát, než mi došla trpělivost a vzala jsem na ní koště. Když ho zaregistrovala, hodila blbinec na zem a předstírala, že se nic neděje.
Papoušci jsou všeobecně neskutečně chytří. Chápou význam slov, umí počítat (narozdíl ode mě) a mají emoce vyššího řádu. Papoušek standardně vymýšlí lumpárny pro vlastní zábavu a čím inteligentnější druh, tím propracovanější jsou.
Bohužel stejně tak při špatné péči mohou vymýšlet i způsob, jak odejít z tohoto světa. Existují proto i papouščí antidepresiva. Ptačí mysl je komplikovaná. Mnoho druhů je náročnějších na výchovu, než pes.


Lucie Bílá, sexy andělé a Laguna na závěr
Pokud fandíte pomoci nebo dobrovolničení, neměla by vaší pozornosti uniknout záchranná stanice Laguna. Několikrát jsem s nimi spolupracovala, včetně péče o jejich pacienty, takže mám ověřeno, že peníze nebo materiální pomoc skončí na správném místě.
S kamarádkou jsme minulý rok vymyslely malý, ale úspěšný fotoprojekt.
Martina fotí pro SUICIDE ANGELS a já podporuji papoušky v LAGUNĚ, tak jsme to jednoho slunečného dne daly v botanické zahradě dohromady. S mnoha dalšími dobrými dušemi, které přiložily ruku k dílu, vznikly krásné fotky a kalendář, který podpořila i Lucie Bílá.

A na závěr pár posledních fotek. Děkuji za pozornost!
















