Jak jsem se dostala do IT – díl první

Za všechno může covid, aby bylo jasno. Za jeho tyranie jsem pracovala jako likvidátorka škod na zdraví v pojišťovně. Zní to hrozně důležitě, ale reálně je to nuda dřív, než skončí zkušebka.

Klienti si totiž neumí ublížit zajímavě. Lékařské zprávy jsou zoufale stereotypní – vyvrtnuté kotníky, říznutí při krájení zeleniny. Cizí předmět hluboko za řitním otvorem (v tom špatném směru) nebo pokousání opilým bezdomovcem se objeví méně než jednou za měsíc.

Nejtěžší na pracovním dni byl přesun do kanclu MHD. Ten odpadl díky lockdownu, takže jsem se často otráveně plazila po bytě a dumala, co s volným časem. Datlováním pojistek jsem ho rozhodně vyplňovat nemínila.
Chtělo to výzvu! Něco těžkého. Logického.

Jsou tři druhy matematiků: ti, co umějí počítat, a ti, co počítat neumějí.

Abyste rozuměli kontextu. Já jakožto odpůrce počítání jsem byla po zásluze prohlášena za logikyprostou bytost už na druhém stupni základní školy. Když pak na gymplu došlo na fyziku a matematiku, kroutila jsem se jako hádě na špejli a hrála tupou, abych se nemusela doma učit. Ušetřený čas jsem věnovala pití čůča v parku se svou nejlepší kamarádkou a spolužačkou Evičkou.

Nepropadala jsem díky ochotné tetě Katce, která mi s nekonečnou trpělivostí vysvětlovala učivo, které bych znala, kdyby mě v hodinách příliš nezaměstnávalo čmárání anime postaviček. Stejně významné ocenění má Evička, která kromě pití čůča v parku zvládala také spočítat dvě písemky za jednu hodinu. Hehe.

Polehčující okolností mi budiž fakt, že na poli literatury jsem tytéž služby poskytovala také. Ovšem hodnota schopnosti napsat sonet je oproti hodnotě matematického mozku velmi diskutabilní.

Došla jsem k poznání, že potřebuji přírodovědný nebo technický obor. S přidanou hodnotou – nedělám totiž věci jen tak. Většina mých koníčků musí mít přidanou hodnotu. Nejde přímo o finanční prospěch. Stačí, když výsledkem bude něco zajímavého pro mne nebo pro ostatní. Přírodovědné obory v tomto směru nebyly příliš perspektivní.

Biologie? Chovatelka v ZOO si domů přinese leda blechy.
Fyzika? Nebaví.
Chemie? Ač pocházím z Ústeckého kraje, uvařit perník zatím neumím a z drog se obligátně držím piva a kávy.
Nevím, co jiného bych mohla prodávat.
Handmade kosmetika? To není výzva, dělá to každá mamka na mateřské (a já budu jednou taky, přece si nevyčerpám nápad).
Takže technický obor.
Roboti? Ačkoliv žeru Boston Dynamics – ne, moc vysoká počáteční investice.
Architekt? Na geometrii jsem zvládla vyprasit sotva trojúhelník.
Programátor? Tady jsem přímo nenašla rychlý důvod, proč ne. Takže jsem si vygooglila, co to vlastně obsahuje. Bingo! Můžu si vytvořit vlastní web nebo počítačovou hru. Náklady nula.
Googlení se změnilo v seriózní analýzu možností. Za dvacet minut jsem měla jasno. Budu hobby programátorka, chytrá hacker girl, co machruje s kódem. Flexí, jak by řekl můj náctiletý bráška.

JAVA je jenom zkratka pro JAVASCRIPT

Potřebovala jsem jazyk. V rámci hledání jsem měla jasná kritéria.

dobrý na webové stránky
dostupnost tutoriálů označených „for dummies“ na YouTube
pro zaměstnavatele zajímavý (ač jsem pracovat jako DEVka neplánovala)
kompatibilita s IntelliJ IDEA, protože má hezké barvičky

Na základě těchto priorit jsem nějakým bizarním způsobem došla k Javě. Hrozná blbost, nechápu jak jsem na to přišla. Mnohem víc by pasoval třeba Javascript. Jako doplněk jsem připojila HTML a CSS, neboť na internetu psali, že to umí každý. Spoiler alert: neumí.

Pak už to šlo rychle.

První statický web mamce k Vánocům, kurzy u Czechitas a euforie, když mi konzole vypsala obligátní HELLO WORDL. Jo, správně, fakt jsem ve svém prvním slavnostním počinu udělala překlep. Asi po měsíci jsem si v pojišťovně začala brát volno, abych se vývoji svých legračně primitivních prográmků mohla věnovat víc. Na podnět okolí jsem si zároveň sestavila životopis. Prý existují firmy, které si vychovávají vlastní juniory.

V prosinci neznám rozdíl mezi Javou a Javascriptem a v březnu hrdě píšu CV. Naprosto iracionální nápad úrovně Mount Stupid. Shodou neuvěřitelných okolností ale vyšel.

O tomto zázraku je druhý díl.

Níže je pro inspiraci výpis kurzů, které jsem absolvovala před nástupem do první práce.

Jednorázové
Poznej svět IT – Přehled pojmů
Úvod do Javy
Úvod do Pythonu
Základy DevOps
Úvod do algoritmů

Dlouhodobé
Java 1 – Základy
Java 2 – Webové aplikace